Lodí po Ženevském jezeře

Ženevské jezero (francouzsky Léman / Lac Léman, případně také Lac de Genève, německy Genfersee, v Německu a Rakousku psáno také jako Genfer See, italsky Lago di Ginevra, rétorománsky Lai da Genevra) je největší švýcarské a zároveň i francouzské jezero, které leží v západním Švýcarsku na hranicích s Francií. Jihozápadní cíp jezera patří ke švýcarskému kantonu Ženeva, severní břeh ke švýcarskému kantonu Vaud a většina jižního břehu k francouzskému departmentu Horní Savojsko. Malý podíl jihovýchodní části břehu patří také kantonu Valais. Jde o největší jezero v Alpách a po Balatonu o druhé největší ve střední Evropě. Leží mezi Savojskými a Bernskými Alpami na jihu a východě a Jurou na severozápadě. Vzniklo jako výsledná vodní nádrž z jednoho ramene Rhonského ledovce. Jezero se dělí na tři části, zvané Haut Lac, Grand Lac a Petit Lac (Horní jezero, Velké jezero a Malé jezero). Jezero má rozlohu 581,3 km² (z toho 345 km² ve Švýcarsku a 235 km² ve Francii).[1] Je 72 km dlouhé a maximálně 14 km široké. Dosahuje maximální hloubky 310 metrů.[1] Objem vody činí 89 km³. Leží v nadmořské výšce 372 m. Vodní režim Část jezera, zvaná Petit Lac, v levé části snímku město Ženeva Hlavním přítokem a zdrojem vody je řeka Rhôna, jež se do jezera vlévá deltou mezi Port-Valais a Villeneuve. Rhôna pramení ve Walliských Alpách a jezero opouští u Ženevy. Její voda potřebuje průměrně 11,4 roku, aby protekla jezerem; voda ze všech přítoků jím protéká v průměru 10,4 roku. Druhý nevýznamnější přítok je Dranse, následovaná řekami Venoge a Aubonne. Řeky v povodí Ženevského jezera mají alpský režim. Velkou část vody získávají z tání sněhu a ledovců. Z toho důvodu je letní úroveň hladiny o jeden metr výše než v zimě, přičemž nejnižšího stavu dosahuje od ledna do dubna. Hladina vody v jezeře je v Ženevě při odtoku regulována přehradní hrází Seujet, jejíž průměrný roční odtok činí přibližně 270 m³ za sekundu. Teplota povrchové vrstvy vody je v létě 19 až 24 °C a v zimě 4 až 5 °C. Jezero nezamrzá. Podnebí Klima v okolí jezera je mírné, teplé. Ženevské jezero dnes ovlivňuje klima v okolí, zmírňuje zimu ve švýcarské části jezera a ochlazuje léto. Když je na podzim voda teplejší než pevnina, mohou se objevit místní mlhy. Členění Haut Lac (Horní jezero), východní část od ústí Rhôny po linii Meillerie-Rivaz. Grand Lac (Velké jezero), největší, nejhlubší pánev s největší šířkou jezera. Petit Lac (Malé jezero), jihozápadní, užší a mělčí část od linie Yvoire-Promenthoux u Prangins po ústí Rhôny v Ženevě. Sídla Ženeva na jihozápadním cípu, největší město na jezeře, hlavní město kantonu Ženeva. Po Curychu druhé největší město Švýcarska. Ženeva je sídlem mnoha mezinárodních organizací. Lausanne na severním břehu, druhé největší město na jezeře, hlavní město kantonu Vaud. V Lausanne sídlí Mezinárodní olympijský výbor a další mezinárodní sportovní instituce. Je známé pod názvem „Hlavní město olympijských her“ (německy Olympische Haupstadt)[4]. Montreux na severovýchodní části břehu. Oblíbené turistické středisko se známým filmovým a jazzovým festivalem. Vevey na severovýchodní části břehu. Ve Vevey se nachází sídlo společnosti Nestlé. Nyon na severozápadní části břehu. V Nyonu se nachází sídlo evropské fotbalové asociace UEFA. Thonon-les-Bains na jižním břehu, největší francouzské město na jezeře. Évian-les-Bains na jižním břehu. Minerální voda ze sousední obce se mezinárodně prodává pod názvem Evian. Pobřeží Na západě až ke břehům zasahují kopcovitá předhůří. Na východě jsou skalnaté hory, mezi nimiž a jezerem je jen úzká břehová terasa. Podél břehů vedou silnice a železnice. Hospodářsky nejvýznamnější je turistika, jak letní tak zimní, dále rezidence zámožných a slavných, soukromé školy a internáty, a privátní bankovnictví. Severní břeh Severní břeh je také známý jako pravý břeh (francouzsky rive droite) podle směru toku řeky Rhôny. Jeho větší část patří do kantonu Vaud. Hranice s hlavní oblastí kantonu Ženeva leží mezi obcemi Mies (kanton Vaud) a Versoix (kanton Ženeva). Asi šest kilometrů severovýchodně leží Céligny, exkláva kantonu Ženeva. Břeh u Céligny patří rovněž ke kantonu Ženeva. Severní břeh začíná na východě jako tzv. Vaudská riviéra (francouzsky Riviera vaudoise) s městy Villeneuve, Montreux a Vevey. U hradu Chillon mezi Villeneuve a Montreux se břeh táhne přibližně severojižním směrem. Lausanne leží na nejsevernější části severního břehu. Městečka Rolle a Nyon leží dále na západ. Na severním břehu se nacházejí dvě vinařské oblasti: Lavaux mezi Vevey a Lausanne a na západě La Côte. Jižní břeh Jižní břeh je také známý jako levý břeh (francouzsky rive gauche). Vlevo od ústí Rhôny se nachází krátká oblast břehu od Le Bouveret po Saint-Gingolph, patřící kantonu Valais. Hraniční město na francouzsko-švýcarské hranici tvoří dvě politické obce oddělené potokem La Morge: Saint-Gingolph ve švýcarském kantonu Valais a Saint-Gingolph ve francouzském departementu Horní Savojsko. Na západě leží velká část jižního břehu, která patří Francii (departement Horní Savojsko). Největším francouzským městem je Thonon-les-Bains. Úsek jižního břehu, který patří do kantonu Ženeva, a tedy také do Švýcarska, začíná u Hermance. Plavba parníkem po Ženevském jezeře začala na počátku 19. století, od 1. července 1823 jezdila mezi Ženevou a Lausanne pravidelně loď Guillaume Tell.[2] Společnost Compagnie générale de navigation sur le Lac Léman (CGN) se v současnosti stará především o osobní lodní dopravu na Ženevském jezeře. Historicky významná nákladní lodní doprava je dnes už zanedbatelná, naproti tomu osobní je nejintenzivnější vždy v létě, kdy na linkách jezdí i kolesové parníky. V Ženevě u nábřeží jsou zakotveny dřívější nákladní „koráby“. V roce 1457 proběhla jezerem vlna tsunami. Prvotním impulsem byl masivní sesuv půdy kdesi u ústí řeky Rhôny do jezera na jeho východním konci, v místě tehdy zvaném Tauredunum, které bylo zcela zničeno. Následovaný zhroucením vrstvy sedimentů na dně jezera, jež se stalo bezprostřední příčinou vzniku tsunami. Podle současných modelů dosáhla vlna, na počátku snad až 16 m vysoká, během 15 minut při výšce 13 m oblasti dnešního Lausanne a za 70 minut se dostala s výškou přibližně 8 m na opačný, západní konec jezera.